Pages

Čepel

Ostrá čepel půlí žíly
prázdná hlava běží k cíli
po rukách už teče krev
je v ní smutek je v ní hněv
hněv co každej život ničí
hněv co do tmy hrůzou křičí
hrůzou křičí a strach sílí
ostrá čepel půlí žíly...


Zdroj

Pohádkový seriál

Once upon a time, znáte?
Posledních pár dní na tom seriálu neskutečně ulítávám . Za víkend jsem stihla celou sérii ( Samozřejmě na úkor učení). Kombinace pohádky a reálnýho světa mě prostě dostala.


a nebyla bych to já, abych si neoblíbila někoho "hnusnýho"

Rumpelstiltskin







Univerzitní upír

Ve škole pořádáme Univerzitního upíra (dárcovství krve), takže jako organizátor jsem šla příkladem a taky si to vyzkoušela. A pocity? Super. Bylo to rychlý a vůbec to nebolelo :))








Gintama

Jsem blázen do anime :) A teď zrovna koukám na tohle ... Gintama. Pokud se chcete taky podívat, je lepší mít už nějaký to anime za sebou, protože občas tam jsou různé narážky, které jinak nepochopíte .






Co bych měla přečíst....


PAVEL, O. Smrt krásných srnců. Praha: HAK, 2002

Klasika. Docela se stydím, že jsem to ještě nečetla.

RUDIŠ, J. Nebe pod Berlínem. 1. vydání. Praha: Labyrint. 2002

Rudiše mám moc ráda, jen už jsem nějaká Přerudišovaná, protože jsem přečetla tři knížky od něj za sebou. Nebe pod Berlínem mám rozposlouchaný na mp3.

VACULÍK, L. Morčata. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1991
Krátký modelový román o absurditě, odcizení a kořenech lidské agresivity. Do toho se mi moc nechce abych řekla pravdu.

HOLAN, V. Dokument – Panychida. Praha.1949.
HRUBÍN, F. Hirošima. 5. vydání. Praha: Mladá fronta. 1987

Atomová pohroma. To bude něco pro mě.

SÝS, K. Velká kapesní láska. Brno: Onufrius. 2006

KAINAR, J. Nové mythy. 3. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1967

HRABĚ, V. Horečka. 2. vydání. Praha: Labyrint. 1999

HRABĚ, V. Blues pro bláznivou holku. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1990

MIKULÁŠEK, O. Ortely a milosti. Praha: Československý spisovatel. 1958

KOLÁŘ, J. Dny v roce. 1. vydání. Praha: Vilímek. 1948

HRUBÍN, F. Romance pro křídlovku. 8. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1977

ZAHRADNÍČEK, J. Dílo 2: La Saletta. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1992

SEIFERT, J. Píseň o Viktorce. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1950

DRDA, J. Němá barikáda. 25. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1985.
Tohle se mi taky myslím bude líbit. I když náš profesor tvrdí, že zrovna tohle se moc nepovedlo. A nemáme kvůli jedné knížce Drdu odsuzovat.

KUNDERA, M. Monology. 4. vydání. Praha: Československý spisovatel. 1969




Nevím

Byl úplněk nebo co? Nemohla jsem vůbec spát! Usnula jsem někdy v půl třetí ráno. Možná by se mi to podařilo i dřív, kdyby ten můj poklad tak nechrápal. Ale skoro umírá - má rýmičku - takže mu to odpustím. Teď je otázkou, jestli jít na osmou do školy, nebo ne. Lituju středoškoláky, neumím si představit, že bych takhle vstávala pořád. Fuj. Taky docela lituju našeho vyučujícího, protože předpokládám, že většina lidí na ranní přednášky/cvičení sere, pokud není povinná docházka. A on tam chudák musí bejt. Takže do sebe láduju snídani a kafe. A v očekávání velmi zajímavé přednášky z literární komparatistiky se vydám na akademickou půdu. Yes. Rozhodla jsem se. Půjdu se vzdělávat. Ha ha.





Oné noci, sláb a znaven, hlavu těžkou jako kámen,
Do prazvláštních starých spisů byl jsem zrovna ponořený.
O půlnoci chmurné, temné, náhle ťukot probere mne,
Zaklepání velmi jemné - těžkých dveří tiché chvění.
Povídám si: "Někdo přišel navštívit mne po setmění.
Návštěva - nic víc to není." E. A. Poe - Havran

Zahrabat.

Zahrabat se do peřin s nějakou dobrou knížkou a být někde jinde. Jo. Taky si občas přejete si vyzkoušet život někoho jinýho? Mě by to hrozně zajímalo a kdyby to šlo, hned do toho jdu. Chtěla bych si zkusit mít jinou povahu, být třeba střelenej sangvinik nebo tak něco :) Ale zatím bohužel nikdo nevymyslel jak na to, takže můžeme prožívat akorát příběhy jiných skrz knihy. Bohužel nějak nevím, co číst. Mám spoustu knížek, který přečíst musím, ale nechci. Pak pár knížek na který jsem se tak moc těšila, ale když jsem se k nim dostala, tak jsem se akorát zklamala (Abarat, 50odstínů šedi). Nemáte nějakej tip na knížku? Nic složitýho, prosím :)



Výsledky Oscarů 2013

a tak máme za sebou další Oskary. Aspoň vím, na co má cenu se podívat...
takže......

Nejlepší film:
Argo



Nejlepší režie:
Ang Lee (Pí a jeho život)



Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli:
Daniel Day-Lewis (Lincoln)


Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli:
Jennifer Lawrence (Terapie láskou)


Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli:
Christoph Waltz (Nespoutaný Django)


Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli:
Anne Hathaway (Bídníci)


Nejlepší původní scénář:
Quentin Tarantino (Nespoutaný Django)


Nejlepší adaptovaný scénář:
Chris Terrio (Argo)

Nejlepší animovaný film:
Rebelka

Nejlepší cizojazyčný film:
Láska (Rakousko)


Nejlepší výprava:
Rick Carter, Jim Erickson (Lincoln)

Nejlepší kamera:
Claudio Miranda (Pí a jeho život)

Nejlepší kostýmy:
Jacqueline Durran (Anna Karenina)


 Nejlepší dokumentární film:
Searching for Sugar Man

Nejlepší krátký dokumentární film:
Inocente


Nejlepší střih:
William Goldenberg (Argo)

Nejlepší masky: 
Lisa Westcott and Julie Dartnell (Bídníci)

Nejlepší hudba:
Mychael Danna (Pí a jeho život)

Nejlepší originální píseň:
Skyfall – Adele (Skyfall)


Nejlepší krátký animovaný film:
Paperman


Nejlepší hraný krátký film:
Curfew


Nejlepší střih zvuku:
Per Hallberg, Karen Baker Landers (Skyfall)
Paul N.J. Ottosson (30 minut po půlnoci)

Nejlepší zvuk: 
Andy Nelson, Mark Paterson, Simon Hayes (bídníci)

Nejlepší vizuální efekty: 
Bill Westenhofer, Guillaume Rocheron (Pí a jeho život)

Wish ... be Rory Gilmore

Když jsem byla menší a dávali v telce Gilmorky, vždycky jsem si představovala že jsem Rory. Chtěla jsem být jako ona, chtěla jsem chodit na vejšku,  bejt strašně chytrá, válet se v knížkách a mít super kamarádku. A vůbec mít takovej život jako má ona. A pořád bych to chtěla . Bohužel. Na vejšku sice chodím,  na obor na kterej jsem strašně chtěla. Ale nějak nevím, jestli mě to úplně naplňuje. A taky mi to moc nejde. Chytrá rozhodně nejsem, ještě ani nemám hotový zkoušky ze zimáku.  Bůh ví, jestli je vůbec udělám. A mít nějakou nejlepší kamarádku? Ha ha. Já se vždycky snažím jak s prominutím píča,ale nějak se mi to nevrací. Naopak. Občas si říkám, že já se na to nevyseru.


Love songs :)

Mám nějakou romantickou náladu takže takovej malej zamilovanej playlist :)


















Munchkin Cz

Večer strávenej u Munchkinu s přítelem a kámošem. Kopec srandy. Asi nejlepší hra, co sem zatím hrála. Kdo má rád dračí doupě, ale leze mu na nervy to hraní za postavy, tak pro něj je tohle to pravý.
 Zabij příšeru - ukradni poklad - nevěř nikomu! Jednoduchá karetní hra založená na principu RPG her. Máte hrdinu, který začíná jako člověk na 1. levelu bez vybavení a povolání. Postupně procházíte jeskyně občas vykopnete dveře a za nimi najdete jen nějaký předmět nebo třeba byla místnost zakletá a vy se s kletbou musíte občas potýkat po zbytek hry. Většinou však najdete za dveřmi příšeru, která hlídá poklad a která se na vás chce samozřejmě ihned vrhnout. Pokud se cítíte dost silní, můžete se pokusit ji zabít sami, ale občas si za podíl na pokladu můžete přizvat i někoho na pomoc (docílíte tím třeba i toho, že vám aspoň nebude škodit). Za zdolání příšer získáváte zkušenosti a další levely. Během hry také získáváte vybavení, které zvyšuje vaši sílu a můžete se vyučit nějakému povolání či změnit svou rasu. Vítězí ten, kdo první dosáhne 10. levelu.  
A kdo dosáhl první 10. levelu? No jasně že já!




Pokud máte zájem o přeložené karty ( Koupit lze jen anglický), tak koukněte sem :)


Konec cesty - Josef Kainar


Vezmi mne s sebou Dolů Někam
Nemohu Slyšíš? S tebou Čekám
Sem Hrůza Tvář i kamení
Točím se v tmách A v plameni

Vezmi mne s sebou Dolů Zpět
A pršet Zticha Zabíjet
Tak cizí v ústech V domě Chladno
Co zbývá S tebou Dolů Na dno

Má strašná Znovu Odejít
Co není kam A spát a klid
Zuřit i spát Ne po únavě
A klika Cvaká Cvaká v hlavě

Jediná pryčna A z té pryč
Přikryj mne Dveře Pláč a klíč
Jediná dlažba Po ní šels ty
A už jen ty
A konec cesty

Já vím - František Halas




Těch jemných stínů tvého těla 
jež poznával jsem drahný čas 
a hořkost chvil se ve mně chvěla 
abych tvou krásu nepropás


Já nepropás ji já ji nenom smlčel 
když bylo třeba zpívat hlasitě 
tu ústa sevřela se a jak bych klečel 
odprošuje krásu Nač slovy kazit tě


Já vím že jednou padnu tváří vzhůru 
modrem nad sebou se budu zalykat 
Útěcha Snad jedním jsem byl z kůru 
co život chválil a chtěl utíkat



tahle je fakt krásná  :)

Mrtví, Jan Skácel

možná těm básničkám začínám přicházet na chuť :)

Stále jsou naši mrtví s námi
a nikdy vlastně nejsme sami

A přicházejí jako stíny
ve vlasech popel kusy hlíny

Tváře jakoby vymazané
a přece se jen poznáváme

Po chrpách které kvetly vloni
slabounce jejich ruce voní

Tiše mne zdraví jako svého
hrbáčka času přítomného

Báseň pro dnešní den...

Tak kdo to uhodne dneska ...


Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.
Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdonova.
Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?
Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?
Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?
Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?
Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?
Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se synky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?
V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?
Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?
Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
sbohem buď, Maryčko Magdonova!
Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.

Báseň



Je toho najednou teď trochu moc
po ránu večer a po něm zase noc
naděje, zklamání, touha a dost
tak jako včera je vše marnost nad marnost


Bůhví co bude dnes, natož co zítra
hlavně jen usnout a dožít se jitra
stejně jak dnešek ne, i zítřek není
hlavně zas ulehnout, dožít se snění


Dnes jsem se hloupě ptal na den, prý:
Co je dnes?
dneska je středa a zítřek čas neodnes


zítřek je připraven, čeká mne za rohem...
kdo jiný nežli já? Jsem sobě sám bohem!





A kdo ví od koho to je? (bez googlu)